|
|
Nazi Anti-Semitism Remembered: Jewish Memorials in the SBZ and GDR between the Years 1945-1987
McQuiggan, Sean ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá židovské památníky postavené v zóně vlivu Sovětského svazu a v Německé demokratické republice (NDR) mezi lety 1945 až 1987. Hlavním cílem práce je poskytnout soubor židovských památníků ve východním Německu ve výše uvedeném časovém období. Práce vychází z teorií francouzského historika Pierra Nory stejně jako mnoha dalších autorů, a vysvětluje tak důležitost těchto pamětních míst. Autor zde nabízí typologii, jež prostřednictvím souboru památníků reflektuje odpověď na výzkumnou otázku: Jak bylo v Německé demokratické republice (NDR) vzpomínáno na nacistický antisemitismus skrze památníky postavené v letech 1945 až 1987? Tato práce je však více než jen souborem dat. Zabývá se rovněž zkoumáním trendů a vzorů ve stavbě židovských památníků, přičemž užívá metody představené Ahenkem Yilmazem pro zkoumání individuálních charakteristik takovýchto míst. Autor v práci dochází k závěru, že připomínka židovské památky vycházela v NDR především zdola - což je fakt, který mnozí výzkumníci v tomto oboru přehlížejí. Klíčová slova Památníky, východní Německo, SED, památka, židovství
|
|
|
Non-institutionalized political Protest in the GDR and the East Germany: from Montagsdemonstrationen till left- and rightwinged extremism
Fridrich, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá neinstucionalizovaným politickým protestem v nových zemích Spolkové republiky Německo počátkem devadesátých let. Východiskem je široká zkušenost obyvatelstva s tímto druhem protestu z doby před sjednocením Německa (masové demonstrace roku 1989). Práce se pomocí odborné literatury snaží odpovědět na otázku, jaký má tato zkušenost vliv na případnou účast na pozdějším neinstitucionalizovaném protestu a dále, jaké formy tohoto protestu lze počátkem devadesátých let v nových spolkových zemích sledovat nejčastěji. Zkušenost z doby přer rokem 1989 je v práci zmíněna pouze krátce ve formě určité předehry, těžiště pak spočívá v analýze forem neinstitucionalizovaného protestu v nových spolkových zemích. Jako nejviditelější formy tohoto protestu se ukazují pravicový a levicový extremismus. Práce sleduje vývoj, ke kterému na obou těchto scénách během devadesátých let dochází a zmiňuje i nejznámější kauzy, spojené s extremismem. V případě pravicového extremismu je věnována kapitola i jeho počátkům, sahajícím v bývalé DDR do počátku osmdesátých let. Aktuálnost tématu dokládá poslední kapitola, věnovaná mediálnímu odrazu zpracovaného tématu v českém dobovém tisku (konkrétně v časopisu Reflex, roč. 1990-1993). I z této poslední kapitoly vyplívá fakt, že pravicový extremismus je mnohem viditelnější a že se...
|
|
|
The Impact of the Fall of the Berlin Wall on RAF
Matějková, Nikola ; Renner, Tomáš (vedoucí práce) ; Daňková, Šárka (oponent)
Teroristická skupina Frakce Rudé armády ("RAF"), která od 70. let svými útoky ohrožovala západoněmecké obyvatelstvo a zabila více jak tři desítky lidí, vydala 20. 4. 1998, tedy po 28 letech jejího působení, prohlášení o oficiálním ukončení činnosti. Tato práce se snaží zodpovědět otázku, zda pád Berlínské zdi způsobil definitivní rozpuštění skupiny. Vedle geopolitických změn je třeba zohlednit také státní prostředky bezpečností politiky a názorový rozkol uvnitř skupiny. Geopolitický zvrat v roce 1989 měl na RAF dva negativní dopady. Zaprvé to pro ně znamenalo zničující ideologickou porážku a to i přesto, že tehdejší NDR ani jiný stát východního bloku neodpovídal zcela jejich představám. Druhou ranou pro ně bylo zatčení deseti bývalých členů, kteří se v NDR ukrývali pod falešnou identitou. Ti nakonec podali rozsáhlé výpovědi, aby tak jejich trest mohl být zmírněn. Spolková republika Německo, která doposud úspěchy v boji proti terorismu příliš neoplývala, využila vnitřního oslabení RAF způsobené politickými okolnostmi a zavedla nakonec takové prostředky, které skupinu ještě více destabilizovaly a vedly k rozepři mezi uvězněnými a členy na svobodě. Zatímco jedno názorové uskupení prosazovalo pokračování v násilném boji proti státu, druzí zastávali myšlenku vytvoření jakési "sociální opozice zdola"...
|
|
|
Making moments of history : how the comparison between the 1953 uprising and the 1989 revolution is contributing to a new German story
Boniface, Donna ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Od znovusjednocení v roce 1990 se Německo snaží o vývoj své identity reprezentující lidi z obou bývalých bývalých německých států a na začátku dvacátého prvního století stále čelí ojedinělé výzvě tím, jak se pokouší uvést do souladu historii svých dvou předchůdců, kapitalistického a komunistického Německa. Tato práce pak s ohledem na výše řečené zkoumá roli historického narativu vztahujícího se k budování státnosti v německém kontextu. Sleduje zejména způsob, jímž bylo do dějin sjednoceného Německa integrováno východoněmecké povstání z roku 1953 a jakým způsobem toto povstání bylo využito k utváření příběhu roku 1989. Konečně pak práce reflektuje význam takového srovnání pro čistě událostní historiografii.
|
|
|
Východní a západní Německo po sjednocení: Analýza mzdových rodílů
Groero, Jaroslav ; Pertold, Filip (vedoucí práce) ; Nikolovová, Pavla (oponent)
Během socialismu byly východoněmecké mzdy nastaveny centrálními plánovači. V této práci používám dotazníková, panelová data, která tvoří součást projektu SHARELIFE. Pomocí těchto dat odhaduji, jak se změnily výnosy z lidského kapitálu ve Východním Německu po roce 1990 a dále tyto výnosy poměřuji s výnosy východních Němců. Zjišťuji, že před rokem 1990 hrály jednotlivé složky lidského kapitálu vskutku menší roli ve východním Německu než v Německu západním. Po roce 1990 dochází k poklesu východoněmeckých výnosů jak ze zkušeností, nabytých před rokem 1990, tak z dodatečného roku vzdělání. Pokles výnosů ze vzdělání pocítili ve velké míře vysoce vzdělaní lidé, kteří strávili v socialistickém vzdělávacím systému 15 více let. Východoněmecké výnosy z obou složek lidského kapitálu jsou, jak před rokem 1990 tak po roce 1990, nižší než západoněmecké výnosy z obou složek lidského kapitálu.
|
host ::
RSS.